Krasohled

Matematika sice není zrovna moje silná stránka, ale podle mého odhadu si paní Zdeňka přechodem k Vodafone zrovna nepolepšila. Alespoň podle banneru, který rotuje na webu operátora a láká k navštívení sekce s příběhy skutečných lidí ™, kteří k Vodafone přeběhli a nepodepsali. Jen se očividně grafik trochu sekl, account byl po kocovině a klient se na to nedíval ;). Zajímavé, že uvnitř té sekce je všechno tak jak má být…

UPDATE 2.4.2008: Zmíněný banner je pryč a nahradil ho správný. Že by to skutečně byl jen Apríl ze strany VF? Nebo že by se jim konečně rozsvítilo?:)

Na téma krizové komunikace toho byly napsány stohy. Pokud máte špatný produkt nebo jste v minulosti udělali nějaký přešlap, na internetu si to nikdo nenechá pro sebe a špatná pověst se s vámi potáhne jako stín noční ulicí. Ba co víc, čím déle nebudete problém řešit, tím větší bude sněhová koule, která se na vás bude valit. O tom se přesvědčila řada zahraničních, ale i tuzemských firem, které musely krizovou komunikací hasit jakékoliv náznaky počátečních problémů. Ostatně pro člověka není nic snazšího, než zadat název dané firmy do vyhledavače a zjistit vše, co se kolem nich kdy šustlo. Nepodchycení problému včas se u nás třeba příliš nepovedlo výrobci baget Crocodille (aférka, kterou způsobilo několik fotek třídičů baget), kuchyním Koryna nebo třeba Alzasoftu, o kterém byly napsány mraky negativních reakcí (pochopitelně, ti spokojení drží hubu a krok).

Ale k jádru pudla, které mě donutilo napsat tento příspěvek. Něco jsem hledal na Fandorově blogu a jaké bylo mé překvapení, že se po jeho původních a značně vyhraněných názorech na Alzasoft na jeho webech slehla zem. Dovolím si jednu citaci z jeho staršího postu:

“Asi rok po zveřejnění postu se mi ozvala nějaká jejich micinka z marketingu a nabídla mi 1000 czk za stažení postu. Chvilku jsme si psali, ale nepřistoupili na mé podmínky (chtěl jsem, aby poslali 50k czk Člověku v tísni za stažení postu, sám jsem žádné peníze nechtěl). “

Inu časy se mění. Každopádně jde jen o kapku v moři, byť tahle byla největší a nejzřetelnější. Nakolik si podle vás Alzasoft cení svou dobrou pověst? A myslíte se, že se má Člověk v tísni díky Fandorovi o něco lépe?;-)

Dnes to bude krátké. Povíme si něco o tom, proč nehostovat svůj web v Banánové republice. Stačí se totiž podívat na jakoukoliv prezentaci, která u nich běží a nemá ošetřenou 404ku, čistě namátkou třeba obchodní řetězec Billa: http://www.billa.cz/asdas. Nepřipadá vám to trochu jako sviňárna směrovat žádosti o neexistující 404ku na zcela jinou doménu, kde na vás navíc vyskočí stránka s reklamou? Myslíte, že to dělá i nějaký jiný “seriózní” hostiltel?

(Nemluvě o tom, že v součtu veškerý takto přesměrovaný traffic může dát zajímavá čísla, pokud Banáni obsluhují více jak 5000 klientů).

(A neříkejte mi, že je to chyba těch, co si 404 nenastaví).

Ačkoliv má nadpis tohoto postu trochu bulvárnější název, je až do puntíku pravda. Zcela náhodou jsem před pár dny narazil na nový projekt Mitonu (ta firma, co střelila Stahuj.cz NetCentru za částku “kolem 60 milionů“), který má prozaický název Majetky.cz. Na této doméně najdete užitečný mash-up postavený mapách Atlasu a datech Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Díky němu můžete jednoduše vyhledávat za pomocí mapy katastrální území. To se hodí například třeba v případech, kdy plánujete koupi pozemku a rádi byste si udělali co nejrychleji přehled o výměře parcely nebo jejím majiteli. Za tuto službu určitě zvedám palec nahoru.

Jen tak mimochodem, neustále mě nepřestává fascinovat šíře projektového portfolia Mitonu, kde najdete takřka vše počínaje portály o vaření, filmech, turistice přes několik sportovních odboček až ke komunitním webům o cestování, kultuře nebo psech. Člověk by řekl, že toho mají dost, ale v budoucnu se určitě objeví další oblasti, do kterých budou expandovat (před nějakým tím měsícem jsme spolu jednali o přechodu jednoho mého projektu pod jejich hlavičku, byť to nakonec nedopadlo). A mimochodem ještě jednou, všimli jste si unifikovaného stylu logotypů (téměř) všech projektů Mitonu, které vycházejí z hlavního loga? Z pohledu jednotné vizuální identity to ten, kdo s tím tenkrát přišel, vymyslel skvěle…

Trvalo to sice déle, než mělo, nicméně konečně je mezi námi. Řeč je o knize Adobe Photoshop: design grafiky GUI od Václava Krejčího, kterého můžete znát třeba coby autora výtečných tutoriálů na Grafice, autora volně šiřitelných her či jste možná někdy přišli do styku s některou z jeho prací. Rozhovor týkající se knihy najdete třeba na DesignPortalu. Nyní již ke knize samotné.

Kniha se věnuje jak z názvu patrnu návrhu GUI, což není v Českých luzích a hájí zrovna dvakrát zmapované téma. Vlastně jde o první ucelenou knihu v češtině, která se tomuto tématu věnuje. Kniha v pevných deskách čítá 200 plnobarevných stran a je vytištěna na kvalitním křídovém papíře. Její obálka už od pohledu zaujme svou pestrobarevností a především pestrostí, jelikož na ni najdeme vyobrazeny desítky GUI různých aplikací.

Samotná kniha je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první teoretické autor čtenáře uvádí do problematiky návrhu GUI, na několika příkladech ukazuje, jak má správné GUI vypadat a jak nikoliv, uvádí základní rady a tipy a vůbec tak letmo proletí spoustu zajímavých myšlenek, ale bohužel k jejich podrobnému rozebrání tu moc nedochází (nebo je to dostatečné a já jsem tak náročný?). Úvod knihy je na můj vkus až příliš hrr, kdy se hned v první větě knihy dovídáme, co že vlastně ta tajemná zkratka GUI znamená. Hned na to se o jeden či dva odstavce dále hovoří vcelku detailně o věcech jako skiny nebo témata a člověk má pocit, že úvodní strany byly buď šity horkou jehlou nebo značně kráceny. Sám bych uvítal, kdyby byl úvod více promyšlenější a byly v něm zahrnuty i další věci, jako třeba něco o historii GUI, protože pak to působí jako něco, co vzniklo před rokem.

Teoretická část knihy není špatná. Jak sám autor uvádí, knihu nemusíte číst od začátku do konce. Spíš je lepší jí listovat a zkoušet nějaké postupy a rady zde popisované. Ty jsou vskutku přínosné (i pro zkušenější uživatele), byť opět se tu skáče zleva doprava a shora dolu, což mě přivádí k myšlence, nakolik se koncepce knihy měnila v době jejího psaní…

Druhá část knihy je prakticky zaměřená a autor na ukázkových projektech ukazuje aplikaci teoretických základů z první části. K tomu bych nic nenamítal, pokud bychom tu našli více jak 2 projekty! Další tři jsou sice k dispozici ke stažení v PDF na webu, ale papír je papír. Nehledě na to, že na některých místech knihy se hovoří o tom, že by k ní mělo být přiloženo CD, kde by projekty měly být. Opravdu škoda, že tu nebylo více prostoru.

Moje pocity z knihy jsou lehce rozporuplné. Původně jsem čekal něco lehce jiného. Hodně na knize je poznat, že se místy škrtalo (v rozhovoru, který linkuji výše padlo, že kniha má 300 stran, nicméně ve finále rovná stovka chybí). Hlavně jsem ale čekal mnohem více referenčních projektů (viz lákavá obálka knihy). Na druhou stranu kvituji pěknou grafickou úpravu knihy, jelikož ji lámal sám autor a je to na ní určitě znát. Pokud o pořízení knihy uvažujete, rozhodně doporučuji si zajít někam do knihkupectví a pěkně si ji prolistovat, jelikož není nejlevnější a její obsah (a jeho zpracování) nemusí sednout každému.